Byl to jeden z chladnějších srpnových dnů – v podvečer – a já vzala na procházku psí členy naší rodiny: Bena a Barču. Šli jsme jako vždy svou trasou kolem trafostanice na sídlišti. Najednou Barča začala štěkat jako „divá“. Když jsem přiběhla na místo, kde tzv. „hlásila“ (myslivecký žargon pro situaci, kdy pes sděluje, že našel zvěř), našla jsem tam trochu větší ptáče.