Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové,

minulý weekend drsně uťal příjemné léto – tedy jak pro koho příjemné: mnozí z vás strávili řadu horkých dnů v knihovně na nohách taháním zaprášených knížek, jejich přebíráním, polepováním, nahráváním identifikace na RFID čip a vším dalším, co se kolem toho rozběhlo.

Jak se pracuje na stavbě našeho nového pracoviště? Novinky se týkají především interiérů...

Krátká poznámka k úvodníku pana ředitele pro ty, kteří zatím nemají účet u banky a chtěli by si jej zařídit.

Kolegyně Naďa Popracová pro nás obstarala sbírku knihovnických "anekdot z reálu". Příběhy pocházejí od její kamarádky z Národní knihovny, která dala souhlas s jejich publikováním v Nejtku. Jak mohou vypadat humorné historky za informačním pultem Klementina? Berme to jako hozenou rukavici - trumfneme NK, nebo ne? :-)

Ráda bych Vás seznámila s úryvkem z mého románu, který vypráví o chudém ruském chlapci, jenž měl to štěstí, že se dostal ke svým vzdáleným příbuzným do Ameriky, přesněji řečeno do Los Angeles. Tento příběh se odehrává v prosluněném pobřeží Santa Clementa, kde rodina žije a kde vychovává svých pět dětí, včetně dvanáctiletého chlapce Davida Andreje. Chlapec je velice muzikálně nadaný, hraje na klavír a na housle už od útlého dětství, které trávil ještě v Rusku, než jeho rodiče zemřeli při letecké havárii. Nyní Vás provedu částí příběhu...

Jakpak dopadla fotosoutěž? Čtěte dále :-)

Taky vám toto léto tak rychle uběhlo? To bude asi tím „velkým letním třeskem“ v naší knihovně...

Zážitek od „pultu“...

Redakce pro Vás připravila anketu. Otázka zní, zda byste si přáli, aby byl Nejtek přístupný veřejnosti přes nový web...

...aneb "Co dělat, když jste v neděli v Londýně".

Od posledního vydání Nejtku jsme přivítali dva nové kolegy a také řadu "brigádních posil"...

Nejtek opět přináší gratulace k pracovním výročím. K dlouhodobé spolupráci s STK můžeme blahopřát čtyřem našim kolegyním.

Někteří řidiči si je věší na svá zpětná zrcátka, někteří je mají připevněné na palubní desce svého auta. Řeč je o panenkách pro štěstí. Někdy tyto krasavice nahrazuje jiný symbol, ať už to je hrací kostka nebo třeba i kříž a podobně.

Někdy tvoří takový symbol i fotka milé bytosti, ovšem málokdo může říci, že by měl symbol živý, natož ne pro štěstí, ba právě naopak. A tuto čest, stát se symbol ne-štěstí pro řidiče a spolujezdce, jsem se po určitou dobu stala i já :o).