Na podzim se NTK věnovaly převážně tři deníky (Blesk, Pražské noviny a Haló noviny), které přinesly informace, jež na knihovnu mohly mít jak pozitivní, tak negativní dopad.

Záporné reakce by mohla vyvolat zmínka o údajném zvýšení nákladů na dostavbu knihovny o 75 mil. Tuto novinářskou „kachnu“ na základě nedorozumění do světa vypustila ČTK, ostatní média ji přijala za svou a reprodukovala ji dále.
Druhá informace byla spíše kladného charakteru a přibližovala potenciálním uživatelům a návštěvníkům nabídku, možnosti a vzhled NTK. Poměrně barvitě byla skoro ve všech periodikách líčena budova s šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími, nabízející svým návštěvníkům veškerý komfort v podobě technicky vybavených, prosvětlených studoven a učeben nebo pohodlných křesel a pohovek přímo vábících ke studiu. Jako další příjemnosti nové knihovny byly zmíněny výstavní prostory, kavárna, knihkupectví a kongresový sál, který je schopen pojmout více než 200 lidí.

Jednu větu o NTK v sáhodlouhých vyprávění o blobu Jana Kaplického „utrousily“ i Hospodářské noviny a MF Dnes. Postavily do protikladu rozdílný postoj knihoven k veřejné kampani, což jedni oceňují („A tak mi asi zůstane milejší a sympatičtější nová, decentně elegantní Národní technická knihovna, která se začala stavět v Dejvicích, aniž měla potřebu vyvolávat tak obrovský mediální a emocionální přetlak.“¹) a druzí poukazují na možné nevýhody této mediální absence („Mimochodem, málokdo si všiml, že výstavba nové Národní technické knihovny v Dejvicích probíhá v naprostém klidu, bez mediálního smogu a zřejmě podle plánu. Má to však jednu nevýhodu. Ví snad někdo, jak se jmenuje její architekt, nebo dokonce ředitel?“2).

A to je vše z mediálního „boomu“ o NTK!