V roce 1948 vystudovala Státní knihovnickou školu v Praze, vysokoškolské vzdělání získala dálkovým studiem knihovnictví a vědeckých informací na fakultě sociálních věd a publicistiky University Karlovy, titul PhDr. získala v roce 1972. V roce 1948 započala její dlouhá profesní dráha: nastoupila jako knihovnice v reprografických službách Technického dokumentačního střediska (TDS), sídlícího v pražském Klementinu v sousedství Knihovny vysokých škol technických (KVŠT). Během padesátých let, bohatých na rušení starých a vytváření nových odborných institucí, se ujala v roce 1955 vedení knihovny nově zřizovaného Ústavu jaderného výzkumu ČSAV. Od roku 1962 se datuje její působení ve Státní technické knihovně, kam nastoupila na funkci vedoucí bibliografického oddělení. V STK pracovala až do odchodu do důchodu v lednu 1989. Zastávala postupně funkce vedoucí oddělení bibliografického, služeb čtenářům, zpracování fondů a vedoucí odboru tvorby fondů. Od r. 1966 po začlenění STK do ÚVTEI byla zástupkyní ředitele STK, v létech 1971 - 1987 byla ředitelkou STK. Tím její spojení s STK neskončilo: pracovala pak jako vedoucí oddělení pro výstavbu nové budovy Centra vědeckotechnických informací a po krátkém intermezzu v Národní knihovně se v říjnu 1990 vrátila zpět do STK, kde pracovala až do roku 2005 a poté s přestávkami prakticky dodnes.

Během „ředitelování“ dr. Soškové prošla STK výraznými změnami směřujícími především k zabezpečení plynulého chodu knihovny. V 60. – 80. letech 20 století, kdy knihovna postupně zaváděla automatizaci do pracovních procesů knihovny, byla dr. Sošková řešitelkou dílčích výzkumných úkolů, zabývala se koordinací tvorby a bibliografické činnosti, mimoškolním vzděláváním knihovníků a informačních pracovníků aj. V mezinárodní spolupráci získala STK pod jejím vedením funkci Národního střediska ISDS (později ISSN), proběhla automatizace specializovaných systémů ústředních evidencí a dvou subsystémů připravovaného komplexního automatizovaného systému STK. Jako přípravu na automatizaci zavedla od r.1978 nový způsob signování a stavění fondu knih a vázaných časopisů. Neméně významné byly i její „stavební“ aktivity - jmenujme alespoň výstavbu 2 areálů depozitních skladů v Praze 4-Písnici a ve Lhotě u Dolních Břežan (které fungují dodnes), zřízení kanceláří podkroví východního traktu Klementina, přestavbu na 220 V, rekonstrukci potrubní pošty a další adaptace.

Za své úctyhodné kariéry publikovala dr. Sošková celkem 109 prací, z toho 59 časopiseckých článků, 28 výzkumných zpráv apod. S její osobou je spojeno založení občanského sdružení Česká informační společnost, kterou vedla v létech 1996-2004. V posledních letech se zabývala historickým fondem STK a její historií – zpracovala mj. přehlednou historii knihovny do roku 1989 pod názvem Kapitoly z dějin Státní technické knihovny v Praze a pro chystaný Slovník českých knihovníků zpracovala biografická hesla osobností spjatých s naší knihovnou.

Svým přínosem se dr. Sošková řadí mezi nejvýznamnější jména historie STK. Ironií osudu slaví své životní jubileum v období, kdy knihovna, se kterou jsou spojeny nejplodnější roky jejího života a kterou dlouho úspěšně vedla a budovala, začíná pomalu opouštět pražské Klementinum…

Jubilantce - mimochodem, stále v záviděníhodné duševní i tělesné kondici – přejeme mnoho zdraví a spokojenosti v dalším životě.