Svérázným představením je soutěž o nejlepší vánoční cukroví. Vřele doporučuji. V naší rodině letos proběhne už x-tý ročník. Soutěž je zcela rituální, za tu dobu má už téměř neměnná pravidla. První soutěžní podmínka (z dvaceti) zní: Soutěž je přístupná Kurkově přízni. Odolával jsem vždy různým nabídkám (i ze zahraničí) na účast z jednoho důvodu: důležitou podmínkou hodnocení všeho je také vše ochutnat. Bodujeme totiž nejen vzhled, ale i chuť, a z toho plyne, že každý porotce musí vše ochutnat a teprve poté obodovat.

A teď si představte, že po svátečním obědě sestavíte porotu, která přijde k naaranžovanému stolu, kde na stejných táccích je i padesát různých druhů cukroví. Tříčlenná porota poté synchronizovaně ochutnává a hodnotí jednotlivé druhy a výsledek hlásí zapisovateli.

Na závěr sečteme body, přihlásí se autoři do té doby anonymních cukroví (každé dostalo od aranžérek jen pořadové číslo), přidělí se zvláštní bod cukroví, které se v soutěži objevilo nově a šéf soutěže vyhlásí výsledky.

Pro soutěžící je připraveno 10-15 cen v hodnotě do tisíce korun (záleží i na sponzorujících příbuzných), které si vítězové dle vlastní volby rozeberou.

Soutěž se koná na různých místech, podle toho, kde se rodiny sejdou – v Kolíně, Praze, Českých Budějovicích, Brně a pozvánky s pravidly jsou rozesílány s předstihem všem příbuzným.

A na závěr recept, se kterým jdu letos už po několikáté do boje:

28dkg pískového cukru vaříme v asi 0,5 l vody až do jeho „spinování“ (směs začne karamelizovat a mírňoučce tuhnout). Přisypeme za stálého míchání 28dkg na drobno rozkrájených sušených švestek a 3-5 dkg jemně rozsekaných vlašských ořechů. V okamžiku, kdy vše vytváří kompaktní směs (někdy je třeba dolít vodu), vyklopíme na vál, který je vysypán práškovým cukrem. Po částečném vychladnutí uválíme rukama směs do tvaru salámu, zabalíme do alobalu a necháme v chladu 3-5 dnů odpočívat. A pak už je to náš známý salám, i když ŠVESTKOVÝ.