Nicméně - oddělení bibliografických systémů v STK hledá málokdo. Zato sháňka po Českém národním středisku ISSN je poměrně častá, zejména v kruzích vydavatelských. Mnohý vydavatel nově vznikajícího periodika neváhá dorazit do STK dokonce po svých, aby poté, co ho výmluvné cedulky dovedou do našeho oddělení, usedl na židli s očima navrch hlavy a pravil: „Prosím vás, já jsem se dověděl, že u vás získám čárový kód, 1. číslo je na spadnutí a distributor ho po mně chce!? Co pro to mám udělat, hlavně aby to bylo rychle?!!" Zoufalý výraz je za chvíli nahrazen nefalšovaným údivem nad tím, že u nás nedostane požadované silnější a tenčí čárečky s nesrozumitelným číselným kódem, ale že u nás jeho vydavatelský počin získá mezinárodní standardní číslo seriálových publikací tzv. ISSN, což je identifikační kód titulu, který bude vydávat. S použitím tohoto čísla lze vypočítat tzv. EAN kód, na jehož základě mu tiskárna toužený čárový kód vygeneruje. Údiv znásobí další informace, že ISSN dostane zdarma a EAN kód zdarma jakbysmet... Vydavatel užasne, že máme webové stránky www.issn.cz, z kterých se doví vše o ISSN, včetně toho, že musí vyplnit žádost, připojit kopii obálky a tiráže nebo ukázkové číslo. Dotyčný tedy žádost vyplní na místě, vytelefonuje zaslání náhledu obálky e-mailem, dostane od nás potvrzení o přiděleném ISSN, číselnou kombinaci pro čárový kód a s pravým uspokojením manažera odchází. Na zaslání ukázkového čísla zpravidla zapomene, ale při vydávání dalšího titulu už s gestem mazáka pošle strohý e-mail: „Potřeboval bych další číslo, můžete mi ho poslat?" a kolotoč se roztočí znovu... Laskavý čtenář mi snad promine maličkou nadsázku. Jsou samozřejmě i informovaní vydavatelé, kteří po přečtení příslušných stránek pošlou vše potřebné poštou nebo faxem či e-mailem, nebo použijí elektronickou žádost, a o podobná rozveselení nás tak připraví. Tuto oblast naší činnosti bychom mohli nazvat komunikační. Dobře tušíte, že to je jen začátek.

Další fází naší práce je zpracování záznamu ISSN do databáze (viz www.issn.cz/databaze_issn.html), archivace korespondence, zodpovídání dotazů, dvakrát měsíčně export dat do mezinárodního Registru ISSN v Paříži a průběžné kontroly a aktualizace údajů v záznamech uložených v databázi. Jsme rádi, že se databáze ISSN dostala do širšího povědomí knihovníků, že s ní pracují, a vítáme i zpětnou vazbu v podobě tipu na přidělení čísla nebo upozornění na nutnost opravy v údajích. Povinnosti máme i směrem k mezinárodnímu systému. Dr. Bayer se účastní pravidelných porad ředitelů národních středisek ISSN, abychom se dověděli, jak si stojíme v mezinárodní konkurenci a jaké nové úkoly před námi stojí. V případě potřeby si s mezinárodním centrem elektronicky dopisujeme, a tak se cvičíme v cizích jazycích.

Zasvěcenci v naší knihovně, zejména z akvizice časopisů, znají i druhou působivou zkratku spojenou s naším oddělením, totiž ANL - čili analytický popis (článků). Z akvizice získáváme právě došlá čísla časopisů ke zpracování. Báze ANL - články v českých novinách, časopisech a sbornících (viz http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=anl) je součástí České národní bibliografie. Státní technická knihovna do kooperačního systému, který spravuje a koordinuje Národní knihovna ČR, přispívá svým dílem od r. 1995 (spolu s cca dvacítkou dalších knihoven a ústavů). V současné době se v našem oddělení excerpuje asi 50 titulů časopisů z fondu STK. Bibliografické záznamy článků se exportují v měsíčních dávkách na server Národní knihovny, kde se z výměnného formátu konvertují do MARC21 a včlení se do báze ANL. Zatím. S implementací systému ALEPH v STK se otvírá možnost, kterou rádi využijeme, zpracovávat články pod tímto systémem přímo v požadovaném formátu a zároveň zpřístupnit databázi článků uživatelům STK.

Perličkou našeho oddělení je spolupráce napříč kontinenty s jistým australským bibliografickým badatelem, který už dlouhá léta pracuje na světové bibliografii o únavě a namáhání kovových materiálů. Několikrát do roka posílá seznam neúplných a často zkomolených citací z různých odborných časopisů a konferenčních sborníků k ověření správnosti údajů a jejich doplnění na základě dohledaného primárního dokumentu. Perličkou je i to, že sám už je dlouho na penzi a v současné době pracuje na literatuře let osmdesátých. Tak mu popřejme ještě dlouhá léta k dokončení vpravdě životního díla :-).

Každoročně organizujeme porady vedoucích pracovníků bibliografických a rešeršních oddělení vědeckých, technických a specializovaných knihoven, kterých se pravidelně účastní i zástupci slovenských knihoven.

Ve výčtu činností bych neměla zapomenout ještě na jednu agendu našeho oddělení, kterou je přidělování čárových kódů knihovnám pro označování fondu. Státní technická knihovna systém využití čárového kódu v knihovnách spravuje - koho tato tematika zajímá, může si počíst na http://www.stk.cz/carovy_kod.html.

Co na závěr. V našem oddělení pracuje 6 lidí, kteří jsou stmeleným týmem, dovedou jeden druhého zastoupit, mají dobře vyvinutý smysl pro odpovědnost, pečlivost, spolupráci a komunikaci. A to je pro fungování každého pracovního organizmu to nejdůležitější.

Eva Jeřábková, ved. odd. 21