Já i mé kolegyně a kolegové - celkem i s paní vedoucí Ing. Petrou Procházkovou je nás 20 - působíme, jak někteří trefně říkají, „na place", neboli naše kanceláře nemají dveře. Takže každý, kdo prochází knihovnou, nás může vidět a může nabýt dojmu, že práce ve službách je mu jasná a není k ní co dodat. Ale je to opravdu tak? A jak vnímáme své velké pracoviště a naše někdy klidné a někdy velice hektické „služby" my?

Pro ty, kteří procházejí denně kolem samozřejmě fungujícího mechanismu, i pro ty, jejichž pracoviště jsou vzdálenější, nabízíme krátký stručný popis hodinového strojku zvaného oddělení základních služeb STK. Funguje od 7.30 do 20.30 hodin a také celou sobotu (9.30–17.30). Když ze soukolí vypadne jedna i více součástek (např. z důvodu nemoci), musí se ostatní přeskupit tak, aby se to na chodu nepoznalo, což je někdy velice organizačně náročný úkol našeho vedení.

A když vše šlape jak má, vypadají dny „ve službách" takto:

1) Lidé přicházejí do knihovny s přáním stát se jejími uživateli – tedy čtenáři. Přicházejí k pultu označenému Průkazy, kde jim po předložení OP a zaplacení symbolického poplatku jejich přání splníme. Převážně velice milá práce, pokud se ovšem neregistruje větší skupina zahraničních studentů (při orientaci v cestovních pasech a zapisování exotických jmen se pak lehce zapotíme, popř. při registraci neuvěřitelně dlouhé e-mailové adresy čínského studenta ČVUT i zasmějeme). Případným nedorozuměním, kdy nový čtenář po registraci projeví své přání: „Rád bych si půjčil Jiráska...", předcházíme tím, že informujeme s jakým typem literatury a jakými službami se může v STK setkat. Rovněž zde zakládáme uživatelská konta VPK a vyřizujeme korespondenci. O několik kroků dál, u Objednávek nebo u Informací o katalozích, se zastavují bezradní a méně zkušení uživatelé, kteří potřebují poradit s vyhledáváním určité informace, popř. publikace. V horším případě přesně nevědí, co hledají, ale o to usilovněji to vymáhají: „Chtěl bych technický návod, jak zhotovit kolébku z Ladova obrázku – tu s tím srdíčkem, víte!!? Chci ji darovat svému příteli z USA a bojím se, aby mu z ní dítě nevypadlo!" Popř. „Prosím Vás, kolik kg váží 1 litr motorového oleje?" Nebo: „Potřebuji nutně ten časopis, který vycházel v padesátých letech v Londýně – takový hrozně známý – copak vy ho neznáte!!?" Zkrátka, kde jinde se na tyto věci může člověk zeptat, než v INFO STK – to je přece jasné! Lahůdkou na objednávkách jsou i některé telefonní hovory. K tomu všemu jen tak mimochodem přináleží zodpovědnost za peněžní hotovostní i bezhotovostní platby uživatelů. Každý večer kolegyně zkontrolují a zajistí celodenní tržbu knihovny a následně ji převezme a zaeviduje vedoucí oddělení.

2) Objednané knihy si čtenáři půjčují a ti poctiví též v termínu vracejí. Vše se odehrává u pultů - Výdej a Příjem publikací. Zde se občas tvoří fronty, zde se denně řeší malé i větší problémy, zde občas někteří „hříšní čtenáři" odmítají platit zpozdné, zatímco jiní jdou hrdě a s úsměvek ke kase a odvádějí peníze za pozdě vrácené knihy, dle jejich vyjádření „na dobrou věc". Hlavní prací kolegyň na tomto pracovišti je přesná evidence výpůjček jednotlivých čtenářů, a to elektronická i fyzická (zakládání podepsaných výpůjčních stvrzenek).

3) Do všeobecné studovny se uchylují čtenáři, kteří si pročítají publikace určené k prezenčnímu studiu, časopisy a noviny. Stále více uživatelů využívá WiFi. Úkolem knihovnic na tomto pracovišti je opět zasvěceně poradit s výběrem, popř. pomoci po technické stránce s kopírováním, scanováním, hledáním v on-line bázích apod. Zároveň se průběžně starají o příručku a evidují došlé časopisy, kterých není málo.

4) Do počítačové studovny směrují své kroky vyznavači neomezených možností Internetu. Toto pracoviště je doménou našich pánů kolegů, kteří mají na starost evidenci uživatelů, rady a porady při jejich práci. Zároveň dohlížejí na kázeň, pořádek a nezřídka i na slušné mravy.

5) Samozřejmě je veden nikdy nekončící boj s uživateli-dlužníky a to formou zasílání upomínek, faktur a nesčetných dopisů, což má na starosti jedna z kolegyň.

Co dodat závěrem? Jaká je tedy naše práce? Je o lidech, s lidmi a pro lidi. Líbí se nám, a i když to jde někdy ztěžka, držíme se hesla „s úsměvem jde všechno lépe". Jsme prima parta a snažíme se vyhovět sobě navzájem, ale především našim čtenářům. Ti jsou zcela různí - od milých a slušných, až k arogantním a někdy agresivním. Někteří nám pocuchají nervy a s jinými se zasmějeme. S humorem se snažíme brát i některé výstřelky v podobě oranžového jogína a jeho snahy obrátit nás na „pravou víru", hádavé dámy, nevhodně rozverného seladóna, nepřizpůsobivého Roma, zuřivého milovníka palných zbraní a dalších. Snažíme se o profesionální přístup ke slušňákům i křiklounům, ke studentům i vědeckým kapacitám, ke všem, kteří využívají našich služeb. Občas se při pátrání po informacích stáváme téměř detektivy (nebo detektivkami?), jindy svéráznými psycholožkami nebo kantorkami. Každý den v knihovně je jiný, neboť přicházejí jiní lidé s jinými přáními a právě v těchto proměnách spočívá hlavní kouzlo práce odd. 41.

Jarka Krákorová