Jedna z mých činností je vedení úbytkového seznamu a s ním souvisejících úkolů. Práce spočívá v tom, že sestavuji seznamy návrhů časopisů k vyřazení, které schvaluje komise obsahové prověrky a následně i pan ředitel. Po schválení časopisy vyřazuji, jak fyzicky z fondu, tak i v databázi. Každý svazek časopisu, který odepisuji dostává své úbytkové číslo a je zapsán do úbytkového seznamu. Co jsem však netušila, že se budu muset kvůli vyřazování naučit ruskou abecedu, protože Ruský jazyk jsem ve škole neměla, abych vyřadila co vyřadit mám.

Při vyřazování jsem narazila na pár zajímavých časopisů, zapomenutých taháků či objednávek. V jednom periodiku jsem našla například ruský tahák. V jiném čínsko-ruský slovníček pojmů v daném časopise uvedených. V dalším návod na to, jaké boty si obout, když venku trošku kape nebo naopak, když prší jako z konve. Přikládám přesné znění (z časopisu My z Lutína z 24. prosince 1954):

Vzorec na obuv

Podle zprávy meteorologické stanice obouvají si zaměstnanci haly III obuv do práce. Je například již přesně stanoveno v tabulce, že naprší-li 1 mm vody, je na cestě k hale III pět centimetrů pěkného řídkého bláta a proto stačí na tento den vzíti si jen galoše. Naprší-li však přes noc 3 mm, je nutno si na cestu do zaměstnání obout řádné gumové vysoké boty, protože bláta je už okolo 10 cm. Teď jen všichni čekají, co se stane, až naprší 20 milimetrů. Tím dnem prý se stane hala III pro pěší nepřístupná.

Vyřazovala jsem třeba také časopis Acta Mathematica Sinica. Tento titul má sice anglický název, ale jinak je celý v čínštině. No, věřili byste, že se ve fondu najdou takové časopisy? Mne samotnou to velmi překvapilo. Pozoruhodné na něm je, že jsme jej odebírali poměrně dlouho, a to od roku 1957 do roku 1966 a později ještě v letech 1974-1991. Co nechápu je to, proč titul po letech, kdy jej knihovna přestala odebírat, jeho odebírání obnovila. Na tomhle příkladě je jasně vidět, že jen z názvu titulu nelze poznat co si vlastně objednáváme.

Z uvedených příkladů asi chápete, že se někdy nestačím divit, co se mi při vyřazovaní dostává do rukou a že se mnohdy i pobavím. Je ale na druhou stranu smutné, že ve fondu byly časopisy, které si třeba i léta nikdo nepůjčil.