Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové,minulý weekend drsně uťal příjemné léto – tedy jak pro koho příjemné: mnozí z vás strávili řadu horkých dnů v knihovně na nohách taháním zaprášených knížek, jejich přebíráním, polepováním, nahráváním identifikace na RFID čip a vším dalším, co se kolem toho rozběhlo.
RFID čip se stane naším hlavním pomocníkem při zvládání dosud nepoznaného – udržování pořádku v ohromném rozsahu knižního fondu vystaveného „hravosti“ čtenářů. Věříme, že dobře poslouží i při stěhování knížek a časopisů do Dejvic, kdy bude nutné každý svazek před postavením na jeho nové místo na poličce vzít několikrát do ruky. A tak jsem chtěl všem, kdo se na „operaci štítkování“ podíleli od organizátorů přes sklady a „vozíčkáře“ až po „lepiče“, od srdce poděkovat. Díky jim všem operace proběhla nakonec rychleji, než jsme i optimisticky předpokládali – a vidím, že už zase vyhrožuji nějakou další prací navíc. Tak tedy ještě jednou děkuji a jediné, co mohu slíbit, je krásná nová budova, která si ovšem na začátku řekne o spoustu dosud nepoznaného. S elánem, který jste osvědčili na „operaci štítkování“, se ale nemáme čeho bát.
V nové knihovně bude mnoho věcí jinak, knihovna bude v řadě věcí „elektroničtější“ než dosud, nejen fondy časopisů a skript, ale konečně i styk s důležitými partnerskými úřady a bankou poběží elektronicky. A tak bych chtěl těch posledních několik mohykánů mezi námi zdvořile požádat, aby i jejich finanční transakce s knihovnou jako zaměstnavatelem se neodehrávala v papírových bankovkách a mincích, ale také elektronicky. K ničemu vás jako zaměstnavatel nemůžeme nutit, ale knihovně by ulehčilo úřadování a obavy při převozu peněz, kdyby i ti, kdo dosud odolávají, přešli na bezhotovostní převod výplat na účet. Víc podrobností se dozvíte v samostatném článku v tomto Nejtku.
Stavba finišuje, příští týden se dočkáme jubilejního stého kontrolního dne a na začátku října proběhne kolaudace, pak už jen pár měsíců „drobných dodělávek a opraviček“, Vánoce na krku a dům je náš. Teď už jen pár drobností jako přesvědčit naše milé ministerstvo, že provoz v novém bude skutečně citelně dražší než v Klementinu a že se stávajícím rozpočtem nevystačíme a přesvědčit naše milé partnerské školy, že jim nechceme ubližovat, ale společně poskytovat studentům i profesorům služby na úrovni doby. S přispěním vás všech se nebojím, že to zvládneme.
Zdraví
váš říďa