Odměňování v STK je určeno zákonem č. 262/2006 Sb., tj. zákoníkem práce, dále pak nařízením vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízením vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady, to vše v platném znění. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví výše uvedené právní předpisy vydané k jeho provedení.

Na základě vykonávané práce je zaměstnanec dle katalogu prací zařazen do příslušné třídy a dle délky započtené praxe do příslušného stupně v dané třídě. Zaměstnanec je zařazen do té platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon se po zaměstnanci požaduje. Zařazení do platové třídy a stupně stanovuje zaměstnanci tarif (to je plat bez jakéhokoliv příplatku). Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů tvoří přílohy k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., a to přílohu č. 2 pro knihovníky a č. 1 pro ostatní zaměstnance v STK.

Plat se skládá z nárokové části a nenárokové části. Jak vyplývá z názvu, na nárokovou část platu má zaměstnanec při výkonu příslušné práce nárok, na nenárokovou část platu ne. Do nárokové části platu patří tarif a příplatky za vedení, za směnnost, za práci ve svátek a za nařízené přesčasy. Nenárokovou část platu tvoří osobní příplatek a odměna.

Osobní příplatek umožňuje ocenit individuální výsledky práce jednotlivých zaměstnanců. Přiznání osobního příplatku je podmíněno tím, že zaměstnanec dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo v porovnání s ostatními zaměstnanci plní větší rozsah pracovních úkolů. Účelem není reagovat na okamžité změny ve výkonnosti zaměstnance, ale ocenit kvalitní výkon a množství vykonávané práce, které má dlouhodobý charakter.

Odměnu lze poskytnout pouze za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Posouzení míry mimořádnosti či významu pracovního úkolu náleží plně do pravomoci STK. Mimořádnost nemusí být posuzována pouze z věcného hlediska, ale může spočívat i v časovém hledisku, např. při mimořádném zkrácení lhůty ke splnění obvyklého úkolu. STK však nemůže odměnou ocenit plnění běžných úkolů zaměstnance za obvyklých podmínek.

Objem mzdových prostředků, které má STK na daný rok pro své zaměstnance k dispozici, stanovuje pro STK každým rokem MŠMT následujícím postupem:

Státní technická knihovna předá MŠMT seznam všech zaměstnanců k 30.11. daného roku (bez jména) s těmito údaji: klasifikace z katalogu, třída, stupeň, tarif, příplatek za vedení, příplatky za přesčasy a event. za směny jednotlivě dle tabulky č. 1 a tabulky č. 2. Částka, která vyjde sečtením jednotlivých tarifů a nárokových příplatků je zkontrolována MŠMT. K této částce MŠMT určí STK výši nenárokové složky, tj. částku na osobní příplatky a odměny procentem z tarifu u každé tabulky zvlášť. Procentní složka se pohybuje u tabulky č. 1 kolem 15 % a u tabulky č. 2 kolem 3% z tarifu. Obě částky, tj. částku z tarifů a nárokových příplatků a částku stanovenou na osobní příplatky a odměny, sečte, a tím má STK stanovený objem prostředků určených na platy pro zaměstnance v daném roce.

Objem mzdových prostředků stanovených MŠMT je pro STK závazný. Překročení tohoto limitu je možné jen za předpokladu, že STK má ve svém fondu odměn finance na krytí tohoto překročení. Proto se STK snaží, aby každý rok ušetřila nějaké peníze v nákladech a dosáhla zlepšeného hospodářského výsledku, ze kterého pak MŠMT po schválení hospodaření STK uvolní určitou, ne moc velkou, část převést do fondu odměn. A z fondu odměn lze použít tyto finance na krytí překročení limitu mzdových prostředků.

V letech 2004 a 2007 byly použity na pokrytí překročení limitu mzdových prostředků z fondu odměn v STK následující částky:

Vývoj průměrných měsíčních platů v STK od roku 2003:

Vývoj přidělených prostředků na nenárokovou složku u platů v letech 2002 až 2008:

Krytí překročení limitu mzdových prostředků z fondu odměn v STK:

Vývoj průměrných měsíčních platů v STK od roku 2003 (graficky):