Nuevo kvartet koncertoval „jako o život“. Na pánech bylo jasně vidět, že i je samotné hraní velmi baví, že si ho užívají, a tato radost byla v jejich muzice opravdu slyšet. A Markéta Mátlová? Většina z nás asi litovala, že měla jen několik partů. V titulku zmiňovaná píseň F. P. Schuberta Ave Maria, tento dozajista již komercí „profláknutý“ kus, dokázala v jejím podání vehnat slzy do očí mnohým z nás. Mají-li být Vánoce časem rozjímání, očekávání a setkávání se svými blízkými, byl tento koncert dobrým příkladem. Syrový a čistý zvuk nedeformovaný žádnou technikou, s originálním, někdy až překvapivým vkusem vybraná hudba, jasný a povznášející hlas, stylové prostředí a lidé, kteří se denně potkávají na chodbách, sedí spolu v kanceláři či se naopak vidí již jen jednou za rok právě na tomto koncertu. Ti všichni měli příležitost – možná na tomto místě naposledy, neboť příští koncert se již může konat v nové knihovně, ale kdo ví – si společně připomenout, že obdarovat někoho jiného lze i jinak než drahým dárkem z hypermarketu. Že k pocitu pohody stačí krásná hudba a místo, kde ji posloucháte.

Věřím, že alespoň fotografiemi vám připomeneme atmosféru onoho úterního odpoledne.